Starosti s Evou

skoro bych mohla napsat Eva tropí hlouposti

Evča začala chodit do baru asi před půl rokem. Veselá, zábavná, hezká a vypadá na míň, než na svých 32 let. Malá postavička, velká černá kukadla, tmavé vlasy a tak akorát oplácaná, aby to potěšilo nejedno mužské oko a vyplnilo náznaky začínajících vrásek.

Skamarádily jsme se skoro hned. Při její povaze to ani jinak nešlo. Nejprve přišla párkrát sama, klidně šla i sama tančit, ale tanhle stav trval vždy nejdéje tři minuty a už s ní někdo byl. A že se pak během večera s dotyčným i ztratila, no a co?

Ráda sedávala s partičkami holek a kluků minimálně o deset let mladšími a pak mi vždy povídala, kde všude s nimi byla, poté, co opustili můj minibar.
Jak dlouho si může někdo takhle na maloměstě užívat, než se o tom začne všude mluvit? Měsíc, dva?

Co se stalo, že je Eva takhle utržená ze řetězu? Někdy se takhle chovají ženy po rozvodu. Honem rychle si dokázat, že jsem ještě žádoucí, žádný vlak přece neujel, všechno skvělé je ještě přede mnou...
Eva tenhle případ není. Postupně se mi sestavil obrázek.

V 16ti přišla do jiného stavu, pachatelem byl její první kluk a protože už měl po vojně, tak se ke svému činu hrdě přihlásil a Evu si vzal. Ona přerušila učení (měla z ní být kuchařka) a ve svých sedmnácti porodila syna. Do roka a do dne k synovi přibyla dcera a do dvou let druhá dcera. Pak Evu napadlo nechat si napsat antikoncepci.
 "Já jsem totiž strašně plodná, mně kdyby to někdo udělal do ucha, tak je z toho mimoděložní těhotenství," řekla mi jednou takhle nad ránem, když měla upovídanou opici.

Dvacetiletá holka s třemi malými dětmi a manželem, který si svoje užil před vojnou.

V životě nebyla na diskotéce, nikdy na ni nesáhl jiný muž než ten její. Jenže v tu dobu jí to ještě nedošlo, že z jejího života byl vytržen kus, který může někdy začít chybět. Došlo jí to až teď. Děti odrostly, už nepotřebují ustavičnou péči, stále milující manžel je přes týden na montážích a vrací se jen na víkendy a najednou se asi dostavil velmi silný pocit , že jí v životě něco uteklo a je okamžitě potřeba to dohonit.

Jenže kam lze v tom dohánění až dojít?

Evi mám o Tebe strach.

Jenže nevím, jak Ti pomoct...