Faktura nebo výpalné?

Zbabělci zaplatí

Na sobotu se chystala velká a důležitá soukromá akce.

Bylo jasné, že potřebuji sehnat vyhazovače. Můj oblíbený kulturista měl nějakou exhibici na Slovensku a já musela rozhodit sítě a poptat se po někom jiném.

Tamtamy se rozezvučely a ve středu se přišel ukázat takový zvláštní chlapík. Znám ho od vidění, protože takový zjev si člověk pamatuje.
Pěkně se představil, řekl, že má bezpečnostní agenturu a že v sobotu může přijít a o vše se mi postará.
Moji podmínku - být v obleku, přijal bez mrknutí oka a odešel se slibem, že v sobotu v 18.00 hodin bude stát v pozoru u vchodu.
Měla jsem z něj trochu rozpačitý pocit, ale času bylo málo, zaplať bůh za něj.
Ještě jsem chtěla obvolat místní známé postavičky a zeptat se na něj, ale ve fofru veškerého zařizování jsem to jaksi zazdila.

Sobota podvečer.

Pan ochranka se dostavil už po páté hodině, sedl si do kouta, nechal si udělat presso bez cukru a seděl.
Párkrát jsem s ním chtěla začít rozhovor o čemkoliv, ale narazila jsem jen na mlčení. U některých lidí  mi dělá problém rozlišit, když  mlčí, jestli je to proto, že jsou  tak chytří nebo proto, že jsou tak vylízaní.
Nezájem o konverzaci byl zřetelný.
Kolik mu asi může být let?
Při jeho vzhledu jsem zůstala v úvahách na údaji mezi 22-25 let. Měl asi 185 cm, ale díky své vazbě vypadal vyšší. Černé ulízané vlasy, sčesané dozadu, absolutně kulatý obličej, temné kulaté oči, jedno lehce šilhalo. Při pohledu zezadu měl zátylek výrazně širší než hlavu a sako se mu v ramenou povážlivě napínalo. Dlouhé štíhlé nohy, lehce do X. Celkově štíhlé tělo kontrastovalo s tím otylým obličejem a podbradkem.

Buvolí hlava.

To byla první asociace, která mě napadla. To jsem ještě nevěděla, že se to týká i jeho IQ.
Mimochodem, když jsem v pátek mluvila s kolegou o ochrance a on se ptal, kdo to bude, říkám: "Taková buvolí hlava" a chtěla jsem pokračovat, ale on to pochopil jako hotovou odpověď a řekl: "Jo, já vím kterýho myslíš."

V šest hodin se Buvolí hlava postavil ke vchodu a jeho úkolem bylo jenom vzbuzovat zdání, že lidé ve společenském oděvu s pozvánkou jsou vítáni a všichni ostatní , zejména rozpití týpci v riflích mají dnes možnost pobít se v jiném podniku.
Že Buvolí hlava neumí pozdravit, dokonce ani na pozdrav odpovědět, bylo nepříjemným překvapením, ale když jsem už počtvrté během večera slyšela:"Jestli sem vlezeš, zabiju tě hranou dlaně," hodně jsem znejistěla.
"Možná s nimi nemusíte tak zhurta...," snažila jsem se mu s úsměvem naznačit, že by to šlo i jinak.
"To nejde. Jak se s nima jedná po dobrém, tak si dovolujou."

Do půlnoci dal ještě tři kávy - supercloumáky, pak se někam ztratil a když se za čtvrt hodiny vrátil, měl špinavé sako a ze rtu mu tekla krev.
Hrklo ve mně. "Co se stalo?"
Nic neříkal, otíral si krev papírovým kapesníkem a zmizel na záchodě.
"Co to bylo?" dorážím na něj, když se zase postavil ke vchodu.
"Moc si dovolovali," řekl.
"Kdo?"
"Ti frajeři venku."
"To se nás přece netýká, oni dovnitř nechtěli. Vždyť jim nemohlo být víc než 17 let."
"Dělali si ze mě srandu. Kdyby neutekli, zabil bych je hranou dlaně."
Kapitulovala jsem. Je to debil.

Dnes mi donesl fakturu. Je na ní částka 8000 Kč.
Držela jsem ji v ruce a zatmělo se mi před očima. Za ty prachy by mi kamarád kulturista pohlídal 10 takových akcí. Co s tím? Hodit mu to na hlavu, že je to moc?
Co na to řekne?
Zabije mě hranou dlaně?