Motto:

Cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly

pátek 9. února 2007

Jak jsem vyměnila gigola

za poustevníka

Další pátek - další školení.
Tentokrát nepoužiju slovo "školení," protože v mém minulém pátečním příspěvku toto slovo dostalo ošklivý nádech něčeho utrpeníhodného, zatímco dnes to bylo zajímavé, skvělé a poučné.
Celý svůj život si myslím, že netrpím nemocí zvaná závist, ale to jen do minulého týdne.
Jo, závidím a závidím.
Aby bylo jasno. Kamarád je ředitelem jedné velké akciovky, jejíž mateřská firma má sídlo ve Francii a všechna školící střediska v Anglii. Od chvíle, kdy se tímto ředitelem stal, nikdy mě nijak nevzrušovaly jeho občasné hlášky o tom, jak bylo na golfu ve Francii, jak v rámci aplikace nových technologií strávil jaro na firemním zámečku v jižní Anglii, jak s ostatními kolegy pojali služební cestu na centrálu jako 14ti denní cyklovýlet s pobytem v Dolomitech placených firmou, včetně diet. Gurmánské zážitky z rautů a podobné kratochvíle.... nic z toho mě nijak nebralo.
Až ten minulý týden. Koupil si nový mobil a jakýsi iPod a potřeboval, aby mu tyhle věcičky bezchybně spolupracovaly jak s noťasem doma, tak s počítačem v kanceláři. Já na podzim při těchto manévrech málem přišla o duševní zdraví, protože nic nefungovalo tak, jak mělo.
"Ty to umíš?" byla jsem překvapená.
"Ne, já vždycky řeknu našim ajťákům."
Hm.
Za chvilku přišla řeč na internetové bankovnictví.
"A představ si, že ajťáci mi to dávali dohromady týden," byla pointa jeho peripetií.
Dobře si pamatuji, jak mě instalace čtečky na čipovou kartu seznámila s celým oddělení zákaznické podpory a oběma techniky z banky.
SAKRA! 
Jo závidím!
Závidím mu ty dva IT zaměstnance, díky nimž nikdy nepozná jak vypadá opravdové šílenství a zoufalost.
Nezbývalo, než se začít léčit.
Po přečení zdánlivě nesouvisejícího článku a komentářů u WuWeje jsem ještě znovu zhodnotila svoji počítačovou gramotnost a nebylo pro mě žádným překvapením, že nebylo vlastně co hodnotit.
Abych vůbec svými znalostmi dosáhla na toho BFU.
Výsledkem této nulové inventury byl telefonát do počítačové firmy, zda by se mi některý jejich technik mohl jedno až dvě dopoledne věnovat a pomohl mi posunout se do dalšího levelu.
Ne, že bych kolem sebe neměla dost ochotníků, kteří by mi těch pár hodin věnovali taky a zadarmo, ale jsou prostě věci, za které si raději zaplatím někomu cizímu.
Den D byl dnes a další termín bude příští týden.
Věnoval se mi takový příjemný chlapík, takový ten typ, co je natolik sympatický a chytrý, že vlastně vůbec nezáleží na tom, jak vypadá a kolik má let. Během dopoledne se z něj vyklubal dokonce sám majitel firmy, takže posléze i nenápadné zaškemrání o nějakou tu slevičku šlo přímo ke správnému člověku.
Ještě včera večer mi neposlušné myšlenky podsouvaly představu o tom, že kdybych kýžených dva tisíce korun čistě hypoteticky(!) dala nějakému gigolovi, tak  by to možná bylo daleko veselejší dopoledne.
Ale teď, po návratu domů jsem ráda, že byly peníze investované do počítačových dovedností, protože v konečném efektu je zúročím daleko víc.
Kdybych tam měla dnes moc překlepů, tak to není vinou přepracování, ale vinou Alex, která mi před chvílí upekla stejk a dala na něj takové množství pepře a kari, abych to prý měla dobré, že sedím hodně daleko od monitoru, jelikož mám strach, abych ho neožehla vydechovanými plameny.
 

15 komentářů:

  1. Alex používá hodně koření???Je mi čím dál sympatičtější:-)))

    OdpovědětVymazat
  2. Galahade, vždyť jsem ti to říkala. Ideální nevěsta pro hraběte Drákulu!

    OdpovědětVymazat
  3. Z Tvých vědomostí mám radost. Stále větší mám radost, čím víc chytrých lidí mě obklopuje, taky proto možno nejsem presidentem. Tuto poklonu máš ode mě zdarma, jako předpokládám malinkaté rady obráceně. /Ha/

    OdpovědětVymazat
  4. a ja ti zase zavidim,ze mas dceru, ktera ti dela steaky!!

    OdpovědětVymazat
  5. Na BFU nepotřebuješ školení, tím se člověk už rodí :-))

    OdpovědětVymazat
  6. Pajo,nezáviď, počkej pár let a uvidíš, jak ti jednou Ofélie bude dělat stejky ...Všechno má svůj čas. I my jsme relativně ještě nedávno kličkovaly po dědině s malinkatým kočárkem po kočičích hlavách :)

    OdpovědětVymazat
  7. Buteo,ještě bude dlouho trvat, než si podobnou poklonu zasloužím. Ale jako od tchýně, fakt dobrý!

    OdpovědětVymazat
  8. Rowdy,ty ses možná narodil, já na to musela studovat :))

    OdpovědětVymazat
  9. Pro Drákulu?To chceš, aby Alex někdo pil krev?

    OdpovědětVymazat
  10. Dva ajťáci týden?Můj syn tyhle záležitosti řeší sám a určitě ne týden. Ne že by se u toho občas nevztekal, to zase ano. Ale týden? Hmmm, že by byl geniální po mně? :-)))))

    OdpovědětVymazat
  11. Galahade,to nemá s pitím krve nic společného :)Víš přece, kolik lidí umí pít krev a upíra nikdy neviděli. Mě je spíš líto toho Dráluly :)))Gombo, oni ti hoši vždycky naběhli, něco udělali a vrátili se ke své práci.Nešlo to. Tak znovu a znovu, až z toho byl pátek a banka běžela na všech jiných počítačích, jen ne na tom správném..A jestli máš na tyhle věci syna, tak bych ti taky mohla závidět, ale nebudu, léčba probíhá úspěšně! Ať žijí geniální rodiče! :)))

    OdpovědětVymazat
  12. Chtěl bych v rámci studia nových technologií procestovat půl Evropy, na půl roku, s polovičními slevami a plnou nádrží:)) Třebaže jsem začínal slibně a skoro ze mě byl profesionální ajtík, nakonec se to (naštěstí) zvrtlo a zůstal jsem normální;-))

    OdpovědětVymazat
  13. Kamio, skoroajtíku,tys mě teď dostal. Není náhodou poloviční sleva zpátky původní cena?

    OdpovědětVymazat
  14. Sakra,teď jsi dostala ty mě... já nevím:)) Ale myslel jsem to jako 50% z ceny.. Nee, počkej ... poloviční sleva je ... to je zapeklité ... no asi, když normální sleva je 50%, tak poloviční sleva je 25% :))

    OdpovědětVymazat
  15. Jo, Kamio,máš pravdu. Nejlepší je stejně dvojnásobná sleva! :)))

    OdpovědětVymazat