Poslední košík!
Letos je všeho nějak moc. Ne, že bych si stěžovala, ale matko Přírodo: STAČÍ!!!
Tři roky jsem chodila a prosila naše milé meruňky, aby daly alespoň pár lahodných plodů, ale ony nic. Zřejmě si to pamatovaly a chtěly mě překvapit a to se jim letos opravdu povedlo.
První košíček jsme ve třech lidech snědli na posezení.
Dalších asi deset košíčků meruněk jsem zavřela do zavařovaček (žádné pidilahvičky od dětské výživy, ale rovnou 0,7l!) ve formě marmelády a teprve potom jsem si začala zoufat.
Příval bedniček ze zahrady neustával.
"Jedeme k rodině na sever," zavelel manžel, když viděl mé nelíčené zoufalství.
"Hurá," opustil mé oči výraz štvance.
Kdybych věděla, že mi do porodu zbývají jen dva dny, asi bych tak rychle do toho auta neskákala.
Naloženo, co se do auta vešlo a honem s tím pryč. Pršelo celou cestu tam i zpět, ale nevadí, hlavně, že se podařilo meruňky udat.
To byl pátek. V sobotu a neděli jsem z těch nejměkčích ještě dělala jednou buchtu a jednou knedlíky, pak ještě jednou dvojitou dávku knedlíků do mražáku a další buchtu pro rodiče a v pondělí ráno, cestou do porodnice, mi museli málem z ruky vytrhnout křečovitě svíraný nůž na odpeckování meruněk.
Týden, který jsem trávila v porodnici se naše hovory s domovem odehrávali asi v tomto duchu:
"Mami, jak se suší meruňky?"
Následoval podrobný popis.
Za hodinu:
"Mami, v jakých hrncích to děláš?"
Za další hodinu:
"Jak dlouho to mám v té cukrové vodě nechat?"
A tak to šlo, až do večera.
Další dávky už jim jely jako po drátku, takže doma z porodnice mě čekal v celém bytě tak smrtelný nepořádek, že bych se odvážila použít i slovo bordel a několik pětilitrovek nasušených meruněk.
Tento týden jsem v pondělí sedla do auta, objela známé, všude jsem zanechala pár kilo té nadúrody a dnes mohu nahlas zvolat: "KONEC!"
A pokud by někoho napadlo, proč jsme to nehodili do bečky na kvas, tak proto, že se ještě nepodařilo vymalovat strop od višní, které jsem odmítla zpracovávat loni a všechno to vybouchlo a zničilo naši domácí palírnu, jejíž trosky někde leží a čekají na odvoz do šrotu. Za měď se teď dává hodně.
$$OBR254829$$
A tohle si představím, když se řekne:"Stromky se prohýbaly pod tíhou úrody."
$$OBR254830$$
To je krása ten strom (úžas) Že se taky neozveš, já bych nějaké ty kynuté knedle taky bral, bez přípravy samozřejmě (vychytralý smajlík)
OdpovědětVymazattak tak, žes neřekla, bych si přijela :) po meruňkách se mi jaksi taksi stýská, od té doby, co jsem přestěhovaná :( na zahradě jsme měli meruňkovník a ten se občas taky zbláznil co se počtu plodů týče :)
OdpovědětVymazatJežkovi voči...ovocný knedliky bych si taky dal... Ale učit se je nebudu, jinak dopadnu jako s bramborákama...
OdpovědětVymazatze vy mate ale letos plodny rok!! (dvojsmyslny rehot)
OdpovědětVymazatJa, ja děvenko,vzpomínám v 28. roce, bylo vedro a bylo všeho. Pak ta Zima v 29. všechno zmrzlo a měli jsem hovno /skřípavý stařecký smích/.Zkouším bezbarierové, ale na Pájin dvojsmyslný rehot nemám. Hezký večer všem
OdpovědětVymazatNa naší zahradě loni nadúroda meruněk, letos naopak... (chucpální úšklebek)
OdpovědětVymazatŠkoda, škoda domácí meruňkovice... nevím proč jsem si teď vzpomněl na rodný dům Adama Bernaua, génia 20.století, který v jednom ze svých sešitů načmárá vzorec, podle něhož lze přemisťovat kontinenty...ba i světy.. :)) Že Ty jsi tam do sklepa nesla dort se zapálenými svíčkami?? :)
OdpovědětVymazatBaníčku,asi jsem se měla vybodnout na focení stromů a šoupnout sem ty knelíky, posypané nastrouhaným perníkem, co?Galahade, jak to bylo s bramboráky? Pochlub se! (pobavený škleb)Pajo, dvosmyslný řehot mě odrovnal. Tleskám!Buteo, nedělej, že si pamatuješ, co ti vyprávěla babička! Kamio, svíčky ani dort nebyly zapotřebí.Ono se to stalo jaksi \"samo\". Kromě višní na stropě se žádná pohroma nekonala, do hotelu jsme nemuseli.
OdpovědětVymazatBaru,jednou jsem na ně měl chuť, tak jsem nečekal na maminku a udělal si je sám. Rodičovstvo posléze ochutnalo a mamka pravila: \"Ty je děláš lepší než já - odteď děláš cmundy ty...\"
OdpovědětVymazatVidíš Báro, kdybys dala vědět mohli jsme ti kolektivně od meruněk odpomoct a nemusela si se s tím tak trápit. (mrkající smajlík).Možná by jich bylo naopak málo. Letos chci též zasadit meruňku, doufám, že jednou urodí, tak pěkně jak ty vaše.
OdpovědětVymazatJeštěrko,příští rok řeknu, pokud bude co.Galahade, to znamená, že teď už se musíš ke kuchyni přibližovat jen sporadicky a svůj objevený talent pečlivě skrývat.Helazd, my na to šli vědecky. Zasadil jsme 10 jabloní a švestkoní a po dvou zimách zbyly jen dvě jabloně. Tak jsme řekli, že zasadíme meruněk víc,aby zbylo alespoň něco. Tak jsme jich zasadili 18 a všechny zůstaly a krásně rostou a plodí (ironický mrk).
OdpovědětVymazatNo to jo......ale víš, jak to dopadá vždy, když řeknu, že bych si dal bramborák, viď?
OdpovědětVymazatBáro,ad [8], joo, tak \"samo\"? Neudělal to náhodou ten zlotřilý číňan Se? :)
OdpovědětVymazatKamio...odhalil si ho... žije na Crab Key a na troskách skrýše doktora No buduje vlastní zločineckou organizaci! ...a teď tě nepochybně zkusí zabít...
OdpovědětVymazatVypal to,to by Ti poradil můj brácha Bob. Komické je že pálí slivovici, kalvados, třešnovici,hruškovici,merunku a já nevím co ještě ale skoro nepije. Nebýt mě tak to nemá ve sklepě kam dávat :-)))
OdpovědětVymazatmotoneználku......úžas nad tvou obětavostí je dechberoucí (mrk)
OdpovědětVymazatŠílenství (odpověď na otázku). (chápavé mrknutí)
OdpovědětVymazatJá proč je všude kolem silnic vidím prodávat. To se nám v našich končinách nemůže stát. Tam jsme měli jednu meruňku a když ani po 15 letech nezakvetla, šla pryč a je místo ní udírna. Ta vydá alespoň občas něco, když už nejsou meruňky.
OdpovědětVymazatGalahade,Kamio to nakousl a ty jsi mi vnukl nápad. Pošlu zlotřilce příští týden do Caorle. Možná Vetřelec2 bude potřebovat jeho hranu dlaně na zátylku!motoneználku, u nás se také nepije, ale je to dobré v rámci různých výměnných obchodů. Meruňkovice je oblíbená komodita. Ale normální palírně to svěřit je velký risk, nikdy nevím, co mi tam na začátku nateče od předchozího člověka a zda vůbec dostanu produkt ze svého kvasu.Sharkane, mockrát děkuji za tvou podporu. já si to jen myslela a bála říct nahlas.Elizo, kde se meruňkovníkům nedaří, je udírna na svém místě! Mnoho lidí dá přednost dobrotě z udíny, která, navíc, rodí celoročně.
OdpovědětVymazatBaru......to bys měla drahý...
OdpovědětVymazatBáropřesně tak, právě minulý týden udírnou proběhlo hned několik kaprů a dalších mně neznámých ryb, pár dosud jenom z krámu vyuzených špekáčků, také sem tam nějaké stehýnko z kuřete, a tak se po meruňkách vůbec nikdo nesháněl.
OdpovědětVymazatTo má tak někdo štěstí!!! Já už tu potvoru vysadila 3x a pokaždý zašla. Už jsem se zařekla. Nechci meruňku.
OdpovědětVymazatElizo,to se vůbec nedivím, že meruňky nechyběly! Přemýšlím, kdy jsem měla něco z domácí udírny a v tomhle ticíciletí to určitě nebylo.Zuzi, tak přesně takhle to mám s broskvoněmi. Všichni dokola mají broskve jako tenisové míčky a nám hynou a hynou. Ještěže existuje ten výměnný obchod.
OdpovědětVymazatGalahade,ad [14], kdybych náhodou měl delší odmlku, tak jsi měl nepochybně pravdu... anebo ho sejmu já, to bude jistější (šibalský mrk)
OdpovědětVymazatKamio,to mi tady nepiš, náhodou se dlouho neozveš z důvodu jiných činností a já budu mít strach, že už to máš za sebou.
OdpovědětVymazatBáromy od té doby co jsme udírnu vybudovali, tak ne že bysme to přeháněli ( je to prý nezdravé) ale tak 2x ročně určitě udíme. Ono se to stejně hodně rozebere okolo, protože je to krásně cítit, a tak o tom hned každý ví, no a je to pryč.
OdpovědětVymazatNoo, soused také udí, také se ta vůně rozletí po okolí, ale on nedá. Nevadí, stačí si občas začuchat *úsměv*
OdpovědětVymazat