Jasmínová

vzpomínka

Vidím to jako dnes.
Je letní prázdninové ráno, a já, malá Bára, se probouzím u babičky v kuchyni, kde mám vzácnou výsadu a mohu spát na úžasném širokém gauči, kde normálně spává dědeček. Sluníčko už bývá docela vysoko, časné vstávání mi nikdy moc nešlo, a otevřeným oknem se do kuchyně line opojná vůně jasmínu. Na stole stojí snídaně, babička vymýšlí, co budeme dnes dělat a další bezvadný prázdninový den může začít...
Čichová paměť je úžasná věc a slunečné ráno, provoněné jasmínem, mě vždy, velmi spolehlivě, vrátí do dětství pod vínové povlečení babiččiny peřiny.
Nesu si tuhle vzpomínku sebou celý život, ale teprve tak před pěti lety mě napadlo, proč já si vlastně voňavý jasmín nevysadím doma na zahrádce.
Byl to trošku problém, neboť mi zahrada neříká "pane" a já na ní mohu dělat trvalé zásahy jen velmi omezeně, takřka vůbec, ale tenhle milý keř se mi podařilo prosadit.
S ústním povolením jsem se vrhla do shánění jasmínu a zjistila jsem, že to vůbec není jednoduché.
Ještě skoro nezasažená nakupováním po internetu jsem jako blázen obíhala místní zahradníky, abych se dozvěděla vždy totéž, že jasmín nemají, nikdy neměli a ani mít nehodlají.
Nové světlo do shánění vnesla Alex, když jednou o nějakém svém kamarádovi prohlásila, že je syn ZAHRADNÍKA.
Dala mu tedy možnost, aby se předvedl.
Záhy jsem byla pozvána k otci zahradníkovi za účelem upřesnění objednávky.
Odborník s pochopením a trpělivostí vyslechl zmatenou barmanku, aby mi posléze vysvětlil, že to, co chci není vůbec jasmín, ale jakýsi pustoryl, který kvete bíle, voní, tak jak požaduji a je to vzrostlý keř, na rozdíl od pravého jasmínu. No, to jsou věci, ale riskla jsem to a objednala dva kousky.
Za pár dní přišly dva proutky, každý po stovce, já to zasadila a asi se mi to podařilo tou správnou stranou do země, protože velmi brzy začaly rašit lístečky a dnes jsou z proutků dva fešácké keříky a já v nich poznala ty stejné, co měla pod kuchyňskými okny babička. Jsou od domu dost daleko, takže do oken přímo nevoní, ale když si chci přivonět, mám to pár kroků.
Akorát, že jsem celé roky žila v jasmínovém bludu, asi tak, jako jsem objevila Ameriku, při zjišťování, jak vzniká javorový sirup, ale o tom zase až jindy. 

Inspirováno Mod a její moruší

/