Motto:

Cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly

čtvrtek 6. března 2008

Javorový sirup

a co na to javory?


Pořád o něm slyším, otevřu-li jakoukoliv knihu amerického či kanadského autora, skoro v každé si ho tam dávají k snídani a já pořád nic. Dokonce i můj milý Dustin Hoffman jako Dešťový mužíček si ho dával na lívance a to už byl poslední impuls k tomu, abych se po něm začala dívat po obchodech.
Jenže velmi rychle mi sklaplo. Samozřejmě, že ho v Tescu mají, ale za cenu takovou, že ho klidně oželím do konce  života, i když nejsem žádný šetřílek.
A navíc je v litrové flašce a to je riziko, co když mi nebude chutnat a já pak vyliju pětikilo do kanálu? Nechala jsem to být a v duchu si říkala, že by to mohl být pro mě dobrý dárek k narozeninám nebo Vánocům, k tomu jsou takovéhle situace jako stvořené.
Jen malý zádrhel byl v tom, že to nikdo nevěděl. A říkat to Alex, to je blbost, když jí dávám peníze na dárky já...
Nezbývalo, než se na javorový sirup vykašlat, ale ony mi takovéhle věci obvykle pak ležívají někdy na dně mozku v přihrádce se zbytečnostmi a občas se tam zavrtí a já o nich vím a číhám na vhodnou příležitost.
Ta se naskytla letos kolem Vánoc, když jsem prolézala prodejnu Marks & Spencer.
Nejen, že tam měli spoustu neobvyklých dobrot, ale i ten javorový sirup tam na mě čekal v příjemně dvoudecové skleničce za vlídnou cenu kolem sta korun. No, vlídnou... alespoň podle Tesca ano.
Neváhala jsem ani minutu, už ležel v košíku, hned vedle anglického vánočního pudingu, který byl též mojí touhou už hodně dlouho.
Přijely jsme s Alex domů a nevím koho to napadlo, ale najednou tady ta otázka byla:
Z čeho se ten sirup vlastně dělá?
Padaly tak absurdní možnosti, že se musím smát a stydět ještě teď. Ne, opravdu se nemačká ze žádných javorových plodů, ani z kořenů, dokonce ani z rozdrcené kůry...
Je to míza z javoru, nasbíraná v období leden až duben, způsobem, který mi tenhle přírodní produkt docela znechutil.
Podrobný popis je zde
Nemám už chuť.
Vrtání do stromů je prý neškodné, ale proč tedy autorka návodu radí, pro jistotu, nevrtat do svého oblíbeného javoru, pod kterým rodina ráda sedává?
Ach jo, jak říká přítel nejmilejší:"Nemusím vědět všechno."
Tak já to teď vím, a moc hej mi z toho není, mám stromy ráda a javory nejsou žádnou výjimkou, ba naopak.
Od Vánoc stojí koupená sklenička na poličce a já nemám vůbec náladu ji otevřít, i když lívanečky k snídani byly již několikrát.
Teď si to po sobě čtu a to vůbec nemělo být smutné povídání!
To chce nutně něco pozitivního.
Vím co.
Každý den chodím kolem krásného jinanu dvojlaločného, zdravíme se spolu už mnoho let. Nejprve byl takový zanedbaný, ani trávu kolem něj nikdo nesesekl.
Poslední dobou je to jiné.
Bude mít totiž narozeniny a parta nadšenců se zasloužila o to, že bude jmenován "pamětním stromem", okolí kolem něj je krásně upravené a bude tam i pamětní deska se vzpomínkou na významného rodáka, který ho před osmdesáti lety zasadil.
Určitě to bude i v novinách a já si to pak vystřihnu a schovám, protože to nebývá každý den, aby se o nějakém mém kamarádovi psalo v denním tisku.
 

19 komentářů:

  1. Baru,radím skleničku otevřít a ochutnat - ono je to děsný ňámo... A v grogu jak se to vyjímá... *slint*

    OdpovědětVymazat
  2. Bárobych to tak nehrotila:-) vzpomeň, jak se získává třeba kaučuk, nebo vzpomeň kolik lidí vyryje do stromů zbytečné kraviny, ba někdy přímo i píčoviny:-))! Koukej otevřít tu skleničku a ochutnej!btw k té moruši jsem si koupila stromeček červeného javoru:-))

    OdpovědětVymazat
  3. Galahade,tak já to zkusím, zítra večer bude příležitost na nevšední grog jako dělaná.Mod, až budu někdy mít kousíček svého pozemečku, červený javor tam určitě bude, ale nehodlám zkoušet, zda má červenou mízu.

    OdpovědětVymazat
  4. No jo no jo, chudák strom. Ale když on je ten sirup TAK dobrý! Grogem bych ho nekazil, fakt [úsměv].

    OdpovědětVymazat
  5. Co je na tom divnýho?Třtinový i řepný cukr se dělá zničením celé rostliny. Javoru se jenom odebírá míza a javor roste dál. Divný akorát je, že to někdo dospělý neví. Že se javorový sirup dělá z javorové mízy, která se sbírá do sudů a pak se to vaří, to se píše v každé druhé zálesácké knížce a v každé třetí indiánce nebo kovbojce.

    OdpovědětVymazat
  6. Wu,zkusím to tak i tak.Mar, občas se stane, že člověka celý život něco naprosto jasného vůbec ani nenapadne. Jako třeba mě s tím sirupem. Asi čtu blbou literaturu, koukám. A v Mayovkách a Vernovkách to nebylo nebo jsem to přehlédla!

    OdpovědětVymazat
  7. No, taky jsem se tesila ze se konecne dozvim, jak to chutna :)

    OdpovědětVymazat
  8. Na dovolené v Krumlově jsme s máti dostaly chuť na kávičku. Vynašla jsem až na konci takovou cukrárnu - pekárnu. Na talířku jsme dostaly takové pletence z listového těsta zapečené uvnitř s jablky, posypané pekanovými ořechy a polité javorovým sirupem. ( právě že jsem chtěla také ochutnat co je to ten javorový sirup, ale neznámé mi byly i ty ořechy). Co ti budu povídat. Zrovna láce ten koláček nebyl, ale hned na místě jsme snědly každá dva ty kousky a domů jsme jich nesly ještě šest. To se nedá vyprávět, to se musí ochutnat.

    OdpovědětVymazat
  9. u nás v závodce javorový sirup běžně cákají na lívance, ale asi to teda bude nějaká ropná náhražka :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Nebýt na cestách,v jiném světadílu, poslal bych kytku z hezkého rozkvetlého parku ve městě, kde ten nesmyslný svátek vznikl. Až přijedu domů, přidám k přání k foto kytek, co tam yrovna pokvetou. Březovou vodu jsem v mládi používal a nic. Tak klidně lej na lívance, pokud Ti to opravdu chutná. Mě ne a to jsem pro radar a proti Čunkovi a proti té pí, co zakazuje facky.Ahoj zas někdy.

    OdpovědětVymazat
  11. Bez sirupu ani ranuMusela jsem se smat. Uvarila jsem si kavu, nejakym zahadnym zpusobem zmizela ze stolu cukrenka (vim, ze to byl manzel, ale budu to radeji nazyvat zahadou) a zustal tady stat javorovy sirup. Tak jsem si ho nalila do kavy misto cukru a zacala brouzdat po netu. A narazila jsem na tento clanek. Kdo nevyzkousel, tak at to urcite udela. Nejvetsim producentem javoroveho sirupu na svete je kanadska provincie Quebec - 77% celkove svetove produkce. Bohuzel zrovna minuly tyden bylo ve zpravach, ze javorovy sirup ubyva. Zkracuje se jaro a tim i moznost ziskavat mizu. Vzdyt zrovna ted nam tady radi snehova boure. Vsude hromady snehu a jaro v nedohlednu. Takze kupujte sirup, dokud je. Objevi-li se na ceskych pultech produkce z tohoto roku, bude minimalne trikrat tak drazsi!!!!

    OdpovědětVymazat
  12. L. a chutná, už to mám vyzkoušené.Elizo, ty pletence s pekanovými ořechy vždy vymetu, když je mají v akci na 12,-.Jsou senzační, ale ten javorový sirup na nich jsem kolikrát ani nepotřehla. Možná ty akční šidí. *mlsný mrk*Teo, dík, je to jediná kytka, kterou jsem k MDŽ dostala a vzhledem k tomu, že mi tenhle svátek moc neříká, tak mě hezký bodláček potěšil, protože byl \"jen tak\".Díky za pozdrav z jiného světadílu.Ester, javorový sirup otevřen a vyzkoušen, je to dobrota, rozhodně větší, než burákové máslo.

    OdpovědětVymazat
  13. http://www.heisse-schlampen.com/

    OdpovědětVymazat
  14. mňamky, miluju palačinky s javorovým sirupem ;)

    OdpovědětVymazat
  15. Sirup :)Ahojky, čtu to tady už asi půl roku a ža po tomhle článku jsem se odhodlala napsat komentář :) Javorovej sirup miluju. Teta nám ho vozí z Washingtonu a do dvou dnů je lahvička pryč... Ale zase sem nikdy neměla to bukákový máslo. Ochutnááám :D

    OdpovědětVymazat
  16. Javorový sirup jsem ochunala před lety v Kanadě, tam to ani jinak nešlo. Je to dobré, hodně sladké (jako všechny kanadské sladkosti) a chutná to jako strom. Milovníkem jsem se nestala, ale ochutnání doporučuji.

    OdpovědětVymazat
  17. ještěrko, jednou do roka mě to také postihne. Palačinky s čímkoliv a nejlépe v restauraci, protože tam mi donesou jednu a šmytec, zatímco doma jich může být mnoho a to je pak problém. Přece je nenechám psovi. *palačinkomilný úsměv*Toxie, tak vítej! A určitě dej vedět, jak ti chutnalo burákové máslo. Sidney, hodně sladké jen občas.

    OdpovědětVymazat
  18. chutna to skvele. Malinko jako med, ale mnohem lip ;)

    OdpovědětVymazat