Motto:

Cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly

pondělí 2. března 2009

Společenský lůzr

Ano, je řeč o mně, o nekuřákovi a nepijákovi.

Tak za prvé, u mě v baru se nekouří, to je známá věc.

Pije se tam občas fest, ale na cigaretku se musí pěkně ven, minimálně na schodiště, ne-li přímo ven do zimy.

Zatím to nevadilo ani různým pánům ministrům a jejich náměstkům, co občas přijedou ozdobit tu či onu okresní konferenci nějaké strany, pokud tato má u nás svou slezinu. Snad jen jednou byl na mrtvici jeden z místních místostarostů, ale nepomohlo mu nic, šel na schody jako každý jiný smrtelník.
Ale tím to končí, všechna ostatní místa, kde se musím pracovně pohybovat, jsou zamořena kuřáky a tady nastává můj problém.

Cizí kouření mi, jako bývalému též kuřákovi, nevadí.
Vadí mi to, že je nějaká akce, kde je důležité navázat kontakty, užitečně se seznámit, nasbírat o přestávce praktické zkušenosti, které od řečníků z pódia nezazní. A tady to začne, vyhlásí se přestávka na nějakém semináři, do všech jako když střelí a já vím, že bych si potřebovala jen tak bokem popovídat s panem A nebo paní B, nejlepší to někdy bývá i zcela náhodně třeba s panem X nebo paní Y. Jenže oni jsou mimo sál, hulí někde v atriu, z jejich skupinek se ozývá smích a družná debata a lůzr nekuřák, aby stál sám někde u zdi ve stínu obří palmy, pocucával matonku přiděleným brčkem a dělal, že mu to vůbec nevadí, že je v pohodě.
Ale sakra, přece si kvůli nim nekoupím krabičku hřebíků do rakve a nebudu si kazit pleť jen proto, abych nestála bokem!
Nějakou dobu mě to štvalo, pak mě to štvalo ještě víc, ale dnes už jsem v pohodě.
Napadlo mě to na podzim na senimáři na Žofíně. Nutně jsem se potřebovala vmísit do jedné debatní skupinky, vím, že řešili podobné problémy jako já a chtěla jsem to probrat.
Vstupenkou mezi ně se mi stala věta :"Dobrý den, mohu si tady s vámi chvilku nezakouřit?"
Chlapi v oblecích se zasmáli a byla jsem jejich.
Skvěle jsme se pobavili a já se dozvěděla potřebné. Tahle pitomá věta se osvědčila a minulý čtvrtek se mi dokonce vrátila, přišel za mnou na jednom školení "už skoro známý" člověk a s úsměvem se zeptal: "Jdeme s kolegou ven, nechcete s námi jít nezakouřit?"  

Myslím, že lůzr, do doby než se kouření více vymýtí, zatím vyhrál!

30 komentářů:

  1. Tak tu větu bych si s dovolením občas vypůjčila - dostávám se občas do podobných situací ;-)

    OdpovědětVymazat
  2. evitchko,za ta hezká koťátka si ji klidně vezmi :)

    OdpovědětVymazat
  3. to je dost dobrý :) já jsem bývalý sociální kuřák a přesně z tohohle důvodu si občas ještě taky dám (i když teď už mám asi definitivní utrum)

    OdpovědětVymazat
  4. Akorat Báromusis stejne ten kour dychat, kdyz se zaradis do krouzku kuraku na chodbe, takze plet tomu uplne neujde..

    OdpovědětVymazat
  5. Bárono vidíš a já mám pocit, že čím dál tím víc lidí nekouří, a vmísit se s cigaretou do nekuřáckého kroužku, je mnohem větší problém!

    OdpovědětVymazat
  6. Jsou 150 letza opicema. S tímhle: http://jdem.cz/az498 se dá kouřit všude, i v letadle. :)

    OdpovědětVymazat
  7. sedmi,ale je to strašný krok dozadu, v dnešní době, to mě štve.

    Bosorrko, já vím, ale nech mi alespoň TEN POCIT, že to není tak hrozné, zejména venku :)

    Mod, to asi bude složitější, ba přímo nemožné vmísit se s cígem mezi nekuřáky, v tomhle to mám o něco jednodušší.

    Teo, kamarád to prodával před vánocemi ve svém obchodě a teď, po dvou měsících už má nějaké zpětné vazby, jak se to kde ujalo a výsledek je dost tristní!
    To bude jako s hubnoucíma koktejlama...

    OdpovědětVymazat
  8. Já tu umělou elektronickou cigaretu mám ( už asi 2 roky) a používám ji třeba při dlouhých letech, jinak moc ne, protože nezapálit si, vydržím 2-3 hodiny klidně, dýl už je to problém, no a třeba ke kafi to živou cigaretu nenahradí.

    OdpovědětVymazat
  9. Mod,mi to připadá, jako kdybych si měla kousnout do syntetického škvarku udělaného ze polyuretanové pěny :). Poslední dobou se z tohoto materiálu též dělá výplň do větrníků.
    Pravé je pravé. Všechno!!!

    OdpovědětVymazat
  10. :)))polyuretan jsem ještě nejedla, ale mně připadají hnusné třeba všechny ty produkty Dr. Otkera a vlastně všechny \"západní\" sušenky a jiné cukrovinky, je to všecno takové nějaké umělé. A větrník, sakra, už jsem dlouho neměla větrník!:-)

    OdpovědětVymazat
  11. No ke kouření cigaret nemám moc co dodat,ale kolikrát už jsem jedl škvarky co byly jako syntetický no a větrníky kvůli tomu nejím teď ujíždím na koňakových špičkách.To jen tak ve zkratce. :)

    OdpovědětVymazat
  12. Mod,já si chuť polyuretanu představuju právě tak, jak jsem jednou kousla do toho větrníku a vyplivla a od té doby už NE!

    Mikine, labužník se nezapře :)).
    Koňakovou špičku bych si někdy dala, pokud je máš vyzkoušené :)

    OdpovědětVymazat
  13. Pokud jde o zákusky, tak špička mě nikdy nebrala, já miluju \"oříškovou pochoutku\" takový ten řez co má nahoře položený lískový ořech, je to jediný zákusek, který chutná furt stejně, ale málokde ho mají:-(

    OdpovědětVymazat
  14. Pohled na vetrnikme nikdy nenechaval chladnou:-))
    Ale ted me teda zradil, podle toho, co pisete, to bude konec velke lasky:-)

    OdpovědětVymazat
  15. ale s nim jsemsi to koukam vyridila hned:-)

    OdpovědětVymazat
  16. avatarme koukam take zradil:-)

    OdpovědětVymazat
  17. Pořád ještě někde mám asi 25 let starou tužku v podobě cigarety, s lstivě zapalovačem opáleným koncem - co to bylo tehdy za slávu!

    Kdysi se mi párkrát stalo, že jsem řídil. Vždycky jsem říkal \"se mnou to není tak, že bych nepil, protože řídím; já řídím, protože nepiju.\" Teď už naštěstí ani neřídím.

    OdpovědětVymazat
  18. Dortikypro vetsi cukrarny se pry ted delaji z nejlevnejsich, vets. italskych polotovaru - prášků.. Takze to byl asi onen vetrnik - ekonomicky vyrobek:-(

    OdpovědětVymazat
  19. Tak to sis poradila skvěle:) Kuřákovi to nevadí, když se připojí nekuřák. Ovšem já bych to ještě úplně říct nemohl, protože místo vyptávání bych určo chytil tu starou dobrou chuť na retlu.

    OdpovědětVymazat
  20. Jsem nekuřák,kterému cigarety strasne voní a jo,bojim se slukovat-jednou me to malem zabilo :oD
    Startka to byla tusim a bez filtru-kdyz uz,tak poradne :-))

    OdpovědětVymazat
  21. Henry,17, tu jsem měla také, ale čas ji odvál někam do propadliště. Ty mi vždycky vyvoláš takové vzpomínky...

    Bosorrko, já už skoro v cukrárně na nic chuť nemám. Je to samá náhražka a chuťově nic moc. Snad jen malé firmičky, kde dodržují původní nešizené receptury, ale těch je málo.

    Kamio, mě už chuť na cigáro nechytá, nesmí! I když se to kdysi též těžko dodržovalo.

    OdpovědětVymazat
  22. zuzi,pomáhá mi ta věta dobře, zatím si s ní vystačím :)

    Cheorchio, to jsi drsoň! Ano, když už, tak už :D

    OdpovědětVymazat
  23. Jednou jsem ale - jako každý kluk, asi - kouřil tajně pod mostem, s dvěma spolužáky, nějaké listí, bylo nám 13. Byl jsem jediný, kdo se nepozvracel. Bratranec pod vlivem \"Dvou divochů\" kouřil v kalumetu sušené kopřivy, a taky se pozvracel...

    OdpovědětVymazat
  24. A přec tvůj osud přešťasten!
    ty pouze víš, čím zraní den:
    zrak můj však zpátky obrácen,
    ó, teskno tam!
    A přede mnou? já hádám jen
    a hrůzu mám.

    - Tolik ke vzpomínání. (Robert Burns; \"Polní myšce, když jí básník vyoral hnízdo\"; překlad J. V. Sládek)

    OdpovědětVymazat
  25. no...Jo kuřáci, také přicházím o všechny zajímavé klepy :) Naštěstí mezi nimi mám své špehy. Určitě se mi nechce stát v kolečku kouřících lidí...

    OdpovědětVymazat
  26. Henry,já byla velmi zdatný malý kuřák, tak v šesti letech :D

    To vzpomínání je smutné...

    Pánvičko, to je nejlepší, ale já nemám špehy :/

    OdpovědětVymazat
  27. Taky jsem se coby nekuřák musela vměšovat do kouřících skupinek - do teď si všichni myslí, že jsem tenkrát kouřila, a prostě jim to nevyvrátím. Těší mě ovšem, že se to už obrací a jakožto nekuřáci jsme konečně v převaze.

    Vzpomínání je někdy i zábavné. Já si v útlém věku umotala do novin indický čaj - panejo, málem mi vypadly oči z důlků, když jsem řádně potáhla :)

    OdpovědětVymazat
  28. Teda ja nekourim,zkusila jsem to, kdyz mi bylo 5 let a moji starsi sourozenci se to zrovna ucili, takze mi taky daly couda, abych to na ne nebonzla, jenze ja se po prvnim sluku skoro udusila, a tim cela afera s cigaretami pro me skoncila. ;o)

    OdpovědětVymazat
  29. Valkil,kouřit indický čaj je také pěkný zážitek! Brrr... :-))

    Oby, tos udělala dobře. Já mám jeden ohavný příběh, kdy soused chytil syna, jak kouří, cigaretu mu rozlámal do polévy a přinutil ho to sníst. Podle mě je to debil fotr, ale mladý pak už opravdu nekouřil.

    OdpovědětVymazat