Motto:

Cesta do pekla je vroubena dobrými úmysly

středa 11. března 2009

Těžká krize identity

...

Léta jsem žila jako nesmírně společenská osoba, co neměla nouzi o legrační, poučné i velmi smutné historky. Měla jsem práci, která mě přiváděla k nejrůznějším vrstvám lidí a do prostředí natolik různorodých, že málokomu se v jednom životě podaří tohle obsáhnout.
Díky svým koníčkům jsem zažívala věci, kdy jsem si říkala:"Tohle není možné, že se mi děje, určitě se probudím, vždyť v reálu se tohle nestává..."
Tolik materiálu pro to, abych mohla psát na blog a nenudila, abych poslala dál ty absurdnosti, srandy, převratné myšlenkové pochody druhých a také svoje výtvory a ušité plesové róby a korálkové výšivky a  spoustu a spoustu dalšího...

Docela to tak chvíli (koncem roku 2006) i fungovalo. Jenže pak se mi do toho zapletlo moje nečekané těhotenství, život se mnou udělal kotrmelec a tři salta mortale k tomu a za mě se stala MAMINA.
Intelektuálka, barmanka, ekonomka, rozesmátá dcera bohémských rodičů... všechny tyhle osoby a ještě další jsem kopla do propadliště dějin a jsem MAMINA.
Ne, to jsem si nevymyslela, to je jednoznačný pocit čtenářů mého blogu, jak se mi vrací v jejich vzkazech a v odkazech a v tom, co kde o sobě náhodou přečtu.
Sakra, co s tím budu dělat?
Přemýšlela jsem o tom včera na chodbě Krajského úřadu, kde jsem čekala na nějaké papíry.
Jak si, kua, mám hrát na intelektuálku, když moje nachystané příští články na blog se jmenují:
Třetí kočárek, Co pro mě znamenají moje děti a Sesbíraná říkadla?

Nic se nedá hrnout násilím, tohle je život.

Momentálně je to tak, ale otočí se pár let a třeba tady budu pak opruzovat politickými historkami ze senátních kuolárů nebo trochu drsnějšími spoty ze ženské věznice.
Můj život se teď jeví tak rozmanitě, že bych vůbec nedokázala říct, co si myslím, že bude za 5, za 10 let, když vlastně ani nevím, co bude dnes odpoledne (teď kecám, právě jsem se program na dnešní odpoledne dozvěděla).

Ale mám to ráda, mám pocit že žiju a tak to mám být, na stereotyp bych do roka a do dne umřela.

32 komentářů:

  1. a byl to i ten pocit čtenářů tvého blogu, který tě donutil na chvíli skončit psát?

    opravdu bych se tím na tvém místě netrápila, navíc ty píšeš dobře pořád, články o Destruktorkovi je radost číst (a to říkám já, kdo poslední rok trpí silnou anti-baby náladou), no, a hlavně to prostě naplňuje tvůj svět.
    navíc si myslím, že barmanka, intelektuálka, ekonomka a rozesmátá dcera bohémských rodičů v tobě stále zůstaly, hezky bok po boku maminy.

    OdpovědětVymazat
  2. dewberry,ne, ne. Určitě by mě tenhle pocit nedonutil skončit s blogem. Jak to s blogem bylo, k tomu se stejně ještě někdy vrátím, až ve mě dobublají všechny ty dojmy z posledních dnů starého blogu.
    Mně spíš ta MAMINA přijde až absurdně srandovní, něco, co bych před časem vůbec nečekala ;-). A já se tomu nebráním! Ostatně, ono to ani nejde.

    OdpovědětVymazat
  3. \"...všechny tyhle osoby a ještě další jsem kopla do propadliště dějin a jsem MAMINA.\"
    Cha-chá, tak to ti neverím! Všetky tie osoby (a ešte ďalšie) z teba vytŕčajú na všetky strany, či chceš či nie. Aj keď nepochybne Mamina prevažuje, tak ako to má byť.
    Ja dúfam, že aj na mne je väčšinou poznať, že som predovšetkým oco. ;-)

    Mimochodom, z kočíkového obdobia sme u nás už vyrástli (hoci - aj ty si si to asi dva roky naspäť myslela, však? :-) ), ale na tie ďalšie dva nachystané články sa tešíííím!

    OdpovědětVymazat
  4. je to vyvoj...cely zivot je vyvoj...

    OdpovědětVymazat
  5. Je snad něco lepšího?Být maminka je přece to nejlepší a nic nad to není.

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj Báro, tomuhle velmi dobře rozumím. Byla jsem definovaná především svou profesí a prací, teď jsem z toho dost vypadla, i když ne úplně, můj starý život je pryč a je tu nový, plný dudlíků, kašiček a kyblíčků:)

    Ale já si v takových chvílích krize identity vždycky představím, co bych dělala bez dětí? Přišla bych z práce, něco bych si četla, mohla bych jít s kamarádkou na skleničku, mohla bych jít, kam by mne napadlo - ale scházelo by tomu to hlavní - smysl. Když si představím, že bych děti teď neměla, připadám sama sobě v takové představě hrozně prázdná, zoufalá. Dá-li Bůh, vypijeme ještě v báru spoustu koktejlů, uvidíme místa, o kterých ani nevíme, že existují, ale i když ne, co na tom záleží... Na některých věcech záleží mnohem míň, než jim dnešní doba přisuzuje, a na některých jiných zase závisí všechno...

    OdpovědětVymazat
  7. Já bych to viděl tak, že ke všem těm sebecharakteristikám si ještě přidáš dobrá máma. A je po krizi identity:-)

    OdpovědětVymazat
  8. ...
    Přijely k nám z dálky intelektuálky.
    Já měl dvě a Pepa tři, ale to sem nepatří...
    (c) Karel Plíhal :-p

    OdpovědětVymazat
  9. Bároto sem teda zvědavá,jak budeš řešit, až se z Tebe jednoho dne najednou stane \" bába\" !:-)

    OdpovědětVymazat
  10. Spousta žen tvého typu a v tvém věku se jistě každý den modlí, aby z nich co nejdřív byla mamina. Ber to tak, že máš něco, po čem jiní touží, vždycky tu bude někdo, kdo ti bude závidět (mrk).

    OdpovědětVymazat
  11. Náhodou, mě ta mamina stále baví. Nemusíš se točit kolem tyče nebo psát o vesmíru... nejsem chlap a ani taková intelektuálka, aby mě odradila maminkovská témata;)

    OdpovědětVymazat
  12. Buď ráda, že nejsi jako ten psychoanalytik který měl neurózu z toho, že jeho křestní jméno, Otto, se čte oběma směry stejně.

    OdpovědětVymazat
  13. Modono: :-)))) me si hrozne rozsemala s tou \"bábou\"

    Báro,ber to tak,ze nelze byt vecnou barmankou a zijes pro sebe,pokud Te to bavi a uzivas si to,je to spravne :-))

    OdpovědětVymazat
  14. Henry: Bára pozpátku je taky dobrý! :))

    OdpovědětVymazat
  15. [14]: Ještěže se jmenuju Saippuakivikaupias...

    Mimochodem, pokud máte rádi palindromy, tenhle je nejdelší (1247 slov, 5566 znaků): http://homepage.urbanet.ch...me.htm (nebo http://home.arcor.de...me/perec.htm ap.)

    OdpovědětVymazat
  16. lojzo,milý oco, tak aby se náhodou nestalo, že sem za čas budeš chodit a lovit zkušenosti, který kočárek je dobrý a který ne :-)

    Christabel, jak bude trocha času, ještě se vrátím k těm komentářům, co jste si povídaly u Modony, pro mě je tohle téma ještě \"hodně nevyčerpané\".
    Moc souhlasím s tím, co si člověk stanoví jako smysl svého konání na tomto světě. Než se narodila Alex a já žila sama, docela hustě jsem se v tom plácala.

    Sejra, no spíš máma na baterky, občas to na plné nasazení fakt nejde, když musí člověk živit celý tady ten náš cirkus, ale spokojená jsem, to jo :-)

    OdpovědětVymazat
  17. Teo,intelektuálky to potřebují za všeho nejvíc! Já s těmi svými intelektuálskými kamarády spíš občas sedím jen proto, aby z těch keců nezblbli a sem tam jim o proložím něčím hutným za života :-)

    Mo, to je šok! Nad tím jsem se ještě vůbec nezamýšlela. Až to bude, uvidíme.

    Henry, kdyby se jmenoval Otto Kajak, tak si musel rovnou hodit mašli!

    To all - mě to baví a s opravdickou zvědavostí očekávám další dny a roky, mám našlápnuto tak, že nuda to určitě nebude. Alespoň pro mě.

    OdpovědětVymazat
  18. Na sto procent to nejde nikdy. Obzvlášť s dětma. Notabene pokud je jejich základní charakteristika Destruktor:-)
    (Já používám doma základní charakteristiku Tupoun a Hyena)

    Ad ty palidromy, našel jsem tenhle, přímo k tématu:
    A třu, Báro chorá, buřta!

    OdpovědětVymazat
  19. \"mám našlápnuto tak, že nuda to určitě nebude\"

    Myslím, že ses s krizí identity právě úspěšně vypořádala. :)

    OdpovědětVymazat
  20. Sejra,Tupoun A Hyena :-)))))
    Asi udělám anketu mezi spřátelenými rodiči, jaké mají pracovní názvy pro své ratolesti.
    Už mi mailem přiletěl jeden \"Mrchodlak\"
    :-)))

    Já jsem se tak upřímně lekla, jakého třu buřta a on to palidrom! Super!

    Bohdane, budu se snažit. Sama jsem zvědavá! Když bude nejhůř, smáznu blog a dál už to znáš :-)))))

    OdpovědětVymazat
  21. Za 5 let může přijít třeba třetí potomek, třeba nějaká další Destruktorka a bude vymalováno:)

    OdpovědětVymazat
  22. já se náhodou taky na ty další články těším :) a s tou krizí identity... jedu v tom taky, nejsem pořád úplně zvyklá, že mamina převažuje, nicméně se mi tahle nová identita líbí :)

    OdpovědětVymazat
  23. Pracovni nazvy pro ratolesti?Kdyz ono se to meni... Mela jsem Poupatko a Pasika, ale Silvie uz nechce byt Poupatko, ze pry je na TO moc velka. Tom je s Pasikem zatim spokojeny, ale jeste jim neni dlouho... ;o)

    OdpovědětVymazat
  24. Kamio,jako vždy oceňuji tvůj smysl pro černý humor!

    sedmi, mně se to také líbí, je docela možné, že až tahle má role pomine, bude se mi po ní moc stýskat.

    Oby, vidíš, já bych hádala, že spíše Pašík bude protestovat :-)))))

    OdpovědětVymazat
  25. Takový je život a že to teď tak máme (myslím, že všechny blogující ženský, co se stanou maminama) a že je to tak správně!!! Je přeci mnohem důležitější být dobrou matkou (nebo se snažit být, co to jde) a ne být pro několik lidí (co je nezajímají naše poklady-ts, drzost :-) ) zajímavým počtením. Život je důležitější než tohle psaní! A mě osobně víc baví Destruktor!!! :-)

    OdpovědětVymazat
  26. 24Když černý humor, tak černý humor: Nebudeš-li to ty, bude to Alex a budeš si muset založit novou rubriku: \"Deník drsné pramáti\" ;-)

    OdpovědětVymazat
  27. Heli,díky :-). A to ani nikdo neví, jak se krotím :-))))

    Kamio, tak tohle náhodou černý humor není, to je realita, která může nastat každou chvíli. Mod už mě na to připravila. Ovšem \"drsná pramáti\"... to je snad ještě hustější titul než \"Styflerova matka\" :-D

    OdpovědětVymazat
  28. Baro, když jsem si precetla to Otto Kajak, tak jsem vyprskla čaj na čerstvě vymallovanou stenu.A tak mi nejde napsat děkuju:::)))

    OdpovědětVymazat
  29. Marcanov,ježyš(c)! Omlouvám se za tu stěnu :-D

    OdpovědětVymazat
  30. 27To by byla jistě hustá rubrika, páč řídce bys do ní určo nepsala;-) Alex to může popadnout kdekoliv. Teda On... (schválně všímej, \"on\" s velkým... \"O\":)))

    OdpovědětVymazat
  31. Myslím, že tvoje pochody jsou naprosto normální a bylo by spíš divné, kdyby to tak nebylo. Těžko jsi mohla psát o tom, jak nasoukat mímo, kočárek, dudlík, flašku do auta, nic neupustit, kdybys měla zkušenosti pouze s objednávkami džinu, koly, kávy a čaje. A právě tak je tomu naopak. Je v tom něco z ruského klasika \" dělal jsem v životě sedm profesí, a vším jsem byl rád\". Takže radím: vychutnávej si právě to ci ti zrovna život přináší, ono to za chvilku už zase nebude pravda, a potom je pozdě bycha honit. Je to právě to psaní realit, kde můžeš být nejpřesvědčivější, protože v tom nelžeš, nevymýšlíš si, prostě to žiješ a sděluješ prožité. A to má cenu nejvyšší. Špatně napsané pohádky by nikdo nečetl.
    A s tou bábou, to bude ještě rychlejší nežli si jenom dokážeš připustit, ale skoro ještě hezčí nežli ta MAMINA. Tak se můžeš jenom těšit. Ta intelektuálka z tebe stejně nikdy nevyprchá, a užiješ si ji ještě na starý kolena po kavárnách.

    OdpovědětVymazat
  32. Elizo,vždycky obdivuji ty upravené stařenky, jak si jdou sednout do té naší krásné secesní kavárny a tam si dají štrůdl a vídeňskou kávu a povídají si... kéž by mi jednou za 30 let, také tak zdraví vydrželo :)

    OdpovědětVymazat