Když malý usne,

tak si hraju

Mívám docela problém s výzdobou baru.
Něco na stolech být musí. Když je čas, snažím se, aby bylo ve vázičkách živé roštíčko, ale většinu roku to musí obstarat vhodně zvolený univerzální zdobič.
K ťamanůn pro duhově zbarvené plastové lílie, ani pro jinou plastovou verbež, nepůjdu, to bych si raději nohu zlomila. Něco drahého a umělecky krásného se mi na stoly dávat nechce, lidé jsou všude stejní a mě by jen štvalo, když se to bude zase ztrácet, jako když mi kradli ty krásné modré hvězdičky na houpacím drátku, že už z nich máme dnes jen jednu (a to jen proto, že jsem ji zavřela pod zámek do prosklené vitríny).
A také to nesmí poňoukat k tomu, aby si s tím nenechavé ruce hostů, sedících u své kofoly již třetí hodinu, hrály a ničivým způsobem to vylepšovaly.
Koukala jsem se tak různě po jiných podnicích a s překvapením zjistila, že kytičku uprostřed stolu pomalu ale jistě vytlačili barevné zmzlinové a džusové nabídkové listy ve stojáncích a tím má místní personál vystaráno.
Tak touhle cestou se mi jít nechce.
Už jen proto, že jsem cítila, jak se někde uvnitř mého hrudníku zase rozbušilo srdce Báry kutilky.
Kruci, já už jsem tak dlouho nic nekutila, že není divu, když pak absťák vypukne zcela nečekaně v tu nejméně vhodnou dobu. Ale nešť, je to tady, musí to ven!
Sedla jsem k internetu, objednala vše potřebné, pár hloupostí dokoupila, něco bylo doma a vrhla jsem se s chutí do vymýšlení a tvoření, vážně už se to nedalo vydržet.
Výtvory, které vznikly, nejsou ani umělecké, ani vhodné k ukradení, je to jen tak, aby ubrus nesjížděl ze stolu a oko hosta mělo kde spočinout.
A pokud by sem přišel nějaký estét a nemohl by to přžít a do úst by se mu rvalo slůvko "kýč", polemizovat s ním nebudu.
Asi nemá cenu to moc rozebírat, ale kdyby někdo chtěl, výrobu popíšu ráda, dalo mi to celkem dost práce a to zrovna v operacích, kde bych to nejméně předpokládala. Třeba při polepování polystyrénové koule krepákem za použití lepidla Herkules. To bylo horší než porod.
Základem pro květy je kroucený papírový provázek Twist Art, trocha měděného drátku, květináče natřeny bílým Balakrylem, který jsem na požadovaný odstín obarvila vodovkami, co zbyly po Alex ze základky a jsou ozdobeny ubrouskovou technikou (decoupage). Drahý praskací nebo-li krakelovací lak nahradil zase klasický Herkules.
Všemu samozřejmě předcházela inspirace na stránkách Moniky Brýdové v oddílu Techniky.

"Kmeny" jsou z větviček před jarem ostříhaných jabloní a kamínky jsem čajzla Destruktorkovi z jeho pískoviště. Má jich tam tolik, že nic nepoznal.
A zde je výsledek mého pinožení:

$$OBR406997$$

$$OBR406998$$

$$OBR407000$$

$$OBR406999$$

$$OBR407001$$

$$OBR407002$$

$$OBR407003$$

$$OBR407004$$

$$OBR407005$$

$$OBR407006$$

$$OBR407007$$